Po více než třiceti letech vychází ikonický Tulák Tery Fabiánové v novém kabátě

Vychází reedice knihy Tery Fabiánové, zásadní postavy etnoemancipačního hnutí Romů, kteří slaví 8. dubna svůj mezinárodní den. Pes Tulák, romsky Čavargoš, vypráví klukovi Míšovi zážitky ze svého dobrodružného života a jakoby mimoděk čtenáře přivádí k zamyšlení nad otázkami, jakou cenu má svoboda, co nás dělá lidmi či jak rozpoznat zlo, které se tváří jako dobro.

Za autorky klasického díla romské literatury, které promlouvá jak k dětem, tak k jejich rodičům, oslavuje odvahu, vynalézavost, svobodu a v neposlední řadě soucit s bližním, jsou rovnocenně považovány Tera Fabiánová (1930–2007) a romistka Milena Hübschmannová (1933–2005). Pojila je nejen úzká spolupráce neumožňující jednoznačně oddělit jazykový a obsahový vklad obou aktérek, ale i vzájemné přátelství. První verzi Tuláka napsala Fabiánová maďarsky, protože pouhé tři roky školní docházky absolvovala v rodném Žihárci na jihu Slovenska, který byl po vídeňské arbitráži v roce 1938 připojen k fašistickému Maďarsku. Záhy nato se na Romy začaly vztahovat segregační zákony.

Tera Fabiánová patřila k průkopnicím nejen romsky psané literatury, ale také romského feminismu. V roce 1970 začínala psaním vlivných a hojně následovaných fejetonů do věstníku Svazu Cikánů-Romů Románo ľil. Ve své pozdější povídkové činnosti tematizovala nejen nelehký úděl romské ženy, ale také napětí v romsko-českých vztazích. Nesla si pro romskou komunitu obtížné stigma rozvedené a intelektuálně založené ženy. Její intimní poezie reflektující mj. rozpor mezi úlohou ženy jako matky a milenky na jedné a umělkyně na druhé straně tematizuje osamění „podivínky“, která nikam nepatří a je odsouzena k nepochopení. Široká veřejnost se měla možnost seznámit s její básní Štěstí přichází ke mně v roce 2001 díky projektu Poezie pro cestující, která byla vystavena v soupravách pražského metra.

„Já byl malý, kudrnatý krasaveček, oni velcí, tlustí, krátkosrstí…“

Příběh psa Tuláka může být čten jako pohádka pro děti a zároveň jako alegorie o tom dobrém i špatném v nás lidech. Zdánlivě obyčejný voříšek Čavargoš se toulá po kraji, poznává lidi a psy všeho druhu a jak to mezi nimi chodí. Z naivního a namyšleného štěněte, které uteklo z rodného statku, protože chtělo ochutnat svět, se stává odvážný a obětavý pes. Domov nalézá u Romů, možná proto, že se jim v mnohém podobá. I když je Tulák všude odstrkovaný a opovrhovaný, umí se o sebe vynalézavě postarat, neztrácí smysl pro vtip ani chuť do života. Vůči privilegovaným tohoto světa je kritický, s bezmocnými soucítí, pomáhá jim a ochraňuje je.

Napínavé i dojemné příhody střídají důvtipné rozhovory s fenkou Bindou, holubem Cyrilem nebo kozou Beži. Právě pro originální situační a jazykový humor bývá kniha oceňována. Neméně důležitý je však její přínos v zachycení dobových reálií společnosti před listopadem 89. Tristní životní podmínky v osadách, jejichž obyvatelé za lepší sociální postavení platili cenu v podobě ztráty mateřského jazyka, kultury a hodnot i narušení rodinných vazeb.

Komunistický režim neuznával Romy jako národnostní menšinu a snažil se je asimilovat, což poznamenalo i vznik Tuláka. Nemůžeme ho přesně datovat, nicméně v roce 1986 byl Hlavní redakcí pořadů pro děti a mládež v Československé televizi uveden kvazi-dokumentární film režisérky Jany Ševčíkové Tulakóna, jehož scénář podle úvodních titulků „z vyprávění Terezy Fabiánové zaznamenala a z rómštiny přeložila Milena Hübschmannová“. Děj, který v zásadě převypravuje pozdějšího Tuláka, se odehrává ve slovenských osadách, účinkuje v něm celá řada romských naturščiků, mj. z pražského folklorního souboru Perumos, doprovodnou hudbu napsal Jiří Stivín a v roli zlého cirkusáka účinkuje známý bohém a odpůrce režimu Josef Žluťák Hrubý. Tento raritní snímek, který ukazoval realitu života Romů bez příkras socialistické propagandy, byl navíc po mnoha cenzurních zásazích podle pamětníků vysílán pouze jednou v pozdní večerní hodině a pak rovnou putoval do trezoru.

Tulák byl knižně vydán až ve svobodných podmínkách v roce 1991 péčí drobného, dnes již neexistujícího nakladatelství Apeiron kunsthistoričky Olivy Pechové. V bouřlivém porevolučním nakladatelském kvasu však titul nespravedlivě zapadl. Veřejnost však mohla zaznamenat jeho audioverzi, kterou pro Český rozhlas v roce 1999 načetl Vlastimil Brodský.

Aktuální jazykově zrevidovanou a nově ilustrovanou edici připravilo nakladatelství romské literatury KHER, které umožňuje žijícím autorům romského původu překonávat institucionální překážky a publikovat, stará se o odkaz již zesnulých romských spisovatelů a rovněž čtenářům zprostředkovává tvorbu Romů ze zahraničí v českém i romském překladu. Novému vydání vtiskly originální charakter obrázky nastupující hvězdy dětské ilustrace Magdaleny Rutové a grafické zpracování studia Čumlivski&Horváth.

Za důležitou součást české literatury považuje dílo Fabiánové držitelka několika scenáristických cen a autorka dětských knih Irena Hejdová: „Romským dětem otevírá dveře k českému jazyku, neromským k romskému, je psaná srozumitelně a chytlavě, doprovázena moc krásnými ilustracemi, co víc si u dětské knihy přát. Dnešní svět je rozmanitý a barevný a je skvělé jeho rozmanitost zprostředkovat i těm nejmenším čtenářům.“

Kniha vychází za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Bader Philanthropies, Inc.

Tera Fabiánová, Milena Hübschmannová

Tulák / Čavargoš

104 stran

Ilustrace Magdalena Rutová

Vydalo nakladatelství KHER

Druhé, upravené vydání z roku 1991

Vydalo Nakladatelství KHER jako 3. svazek edice Mirikle.

K dostání na www.kher.cz a v knihkupectvích Kosmas, Euromedia a u všech dobrých knihkupců.

Donoři a partneři

Bader Philanthropies, Inc. Úřad vlády ČR MHMP MKČR Státní fond kultury ČR MŠMT Česko-německý fond budoucnosti Goethe Institut Americké velvyslanectví v Praze