Vychází reedice knihy Tery Fabiánové, zásadní postavy etnoemancipačního hnutí Romů, kteří slaví 8. dubna svůj mezinárodní den. Pes Tulák, romsky Čavargoš, vypráví klukovi Míšovi zážitky ze svého dobrodružného života a jakoby mimoděk čtenáře přivádí k zamyšlení nad otázkami, jakou cenu má svoboda, co nás dělá lidmi či jak rozpoznat zlo, které se tváří jako dobro.
Za autorky klasického díla romské literatury, které promlouvá jak k dětem, tak k jejich rodičům, oslavuje odvahu, vynalézavost, svobodu a v neposlední řadě soucit s bližním, jsou rovnocenně považovány Tera Fabiánová (1930–2007) a romistka Milena Hübschmannová (1933–2005). Pojila je nejen úzká spolupráce neumožňující jednoznačně oddělit jazykový a obsahový vklad obou aktérek, ale i vzájemné přátelství. První verzi Tuláka napsala Fabiánová maďarsky, protože pouhé tři roky školní docházky absolvovala v rodném Žihárci na jihu Slovenska, který byl po vídeňské arbitráži v roce 1938 připojen k fašistickému Maďarsku. Záhy nato se na Romy začaly vztahovat segregační zákony.
Tera Fabiánová patřila k průkopnicím nejen romsky psané literatury, ale také romského feminismu. V roce 1970 začínala psaním vlivných a hojně následovaných fejetonů do věstníku Svazu Cikánů-Romů Románo ľil. Ve své pozdější povídkové činnosti tematizovala nejen nelehký úděl romské ženy, ale také napětí v romsko-českých vztazích. Nesla si pro romskou komunitu obtížné stigma rozvedené a intelektuálně založené ženy. Její intimní poezie reflektující mj. rozpor mezi úlohou ženy jako matky a milenky na jedné a umělkyně na druhé straně tematizuje osamění „podivínky“, která nikam nepatří a je odsouzena k nepochopení. Široká veřejnost se měla možnost seznámit s její básní Štěstí přichází ke mně v roce 2001 díky projektu Poezie pro cestující, která byla vystavena v soupravách pražského metra.
„Já byl malý, kudrnatý krasaveček, oni velcí, tlustí, krátkosrstí…“
Příběh psa Tuláka může být čten jako pohádka pro děti a zároveň jako alegorie o tom dobrém i špatném v nás lidech. Zdánlivě obyčejný voříšek Čavargoš se toulá po kraji, poznává lidi a psy všeho druhu a jak to mezi nimi chodí. Z naivního a namyšleného štěněte, které uteklo z rodného statku, protože chtělo ochutnat svět, se stává odvážný a obětavý pes. Domov nalézá u Romů, možná proto, že se jim v mnohém podobá. I když je Tulák všude odstrkovaný a opovrhovaný, umí se o sebe vynalézavě postarat, neztrácí smysl pro vtip ani chuť do života. Vůči privilegovaným tohoto světa je kritický, s bezmocnými soucítí, pomáhá jim a ochraňuje je.
Napínavé i dojemné příhody střídají důvtipné rozhovory s fenkou Bindou, holubem Cyrilem nebo kozou Beži. Právě pro originální situační a jazykový humor bývá kniha oceňována. Neméně důležitý je však její přínos v zachycení dobových reálií společnosti před listopadem 89. Tristní životní podmínky v osadách, jejichž obyvatelé za lepší sociální postavení platili cenu v podobě ztráty mateřského jazyka, kultury a hodnot i narušení rodinných vazeb.
Komunistický režim neuznával Romy jako národnostní menšinu a snažil se je asimilovat, což poznamenalo i vznik Tuláka. Nemůžeme ho přesně datovat, nicméně v roce 1986 byl Hlavní redakcí pořadů pro děti a mládež v Československé televizi uveden kvazi-dokumentární film režisérky Jany Ševčíkové Tulakóna, jehož scénář podle úvodních titulků „z vyprávění Terezy Fabiánové zaznamenala a z rómštiny přeložila Milena Hübschmannová“. Děj, který v zásadě převypravuje pozdějšího Tuláka, se odehrává ve slovenských osadách, účinkuje v něm celá řada romských naturščiků, mj. z pražského folklorního souboru Perumos, doprovodnou hudbu napsal Jiří Stivín a v roli zlého cirkusáka účinkuje známý bohém a odpůrce režimu Josef Žluťák Hrubý. Tento raritní snímek, který ukazoval realitu života Romů bez příkras socialistické propagandy, byl navíc po mnoha cenzurních zásazích podle pamětníků vysílán pouze jednou v pozdní večerní hodině a pak rovnou putoval do trezoru.
Tulák byl knižně vydán až ve svobodných podmínkách v roce 1991 péčí drobného, dnes již neexistujícího nakladatelství Apeiron kunsthistoričky Olivy Pechové. V bouřlivém porevolučním nakladatelském kvasu však titul nespravedlivě zapadl. Veřejnost však mohla zaznamenat jeho audioverzi, kterou pro Český rozhlas v roce 1999 načetl Vlastimil Brodský.
Aktuální jazykově zrevidovanou a nově ilustrovanou edici připravilo nakladatelství romské literatury KHER, které umožňuje žijícím autorům romského původu překonávat institucionální překážky a publikovat, stará se o odkaz již zesnulých romských spisovatelů a rovněž čtenářům zprostředkovává tvorbu Romů ze zahraničí v českém i romském překladu. Novému vydání vtiskly originální charakter obrázky nastupující hvězdy dětské ilustrace Magdaleny Rutové a grafické zpracování studia Čumlivski&Horváth.
Za důležitou součást české literatury považuje dílo Fabiánové držitelka několika scenáristických cen a autorka dětských knih Irena Hejdová: „Romským dětem otevírá dveře k českému jazyku, neromským k romskému, je psaná srozumitelně a chytlavě, doprovázena moc krásnými ilustracemi, co víc si u dětské knihy přát. Dnešní svět je rozmanitý a barevný a je skvělé jeho rozmanitost zprostředkovat i těm nejmenším čtenářům.“
Kniha vychází za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Bader Philanthropies, Inc.
Tera Fabiánová, Milena Hübschmannová
Tulák / Čavargoš
104 stran
Ilustrace Magdalena Rutová
Vydalo nakladatelství KHER
Druhé, upravené vydání z roku 1991
Vydalo Nakladatelství KHER jako 3. svazek edice Mirikle.
K dostání na www.kher.cz a v knihkupectvích Kosmas, Euromedia a u všech dobrých knihkupců.
