Vyrůstala v západních Čechách, v dospělosti vystudovala sociálně-právní střední školu na Evangelické akademii v Praze, poté studovala romistiku na Filozofické fakultě UK. Několik let působila jako sociální pracovnice a romská poradkyně v Příbrami, angažovala se jako romská aktivistka, zejména v otázce vzdělávání romských dětí – jako členka Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity se na přelomu tisíciletí zasazovala o vznik sociálních stipendií pro romské žáky a studenty.
Věnuje se umělecké edukační činnosti se zaměřením na malbu a zpěv, pracovala jako vychovatelka v SOS Sluníčko, lektoruje vzdělávací semináře a připravuje metodická doporučení pedagogicko-psychologickým poradnám a školám, která se týkají práce s romskými dětmi. S manželem založila a i po jeho smrti pořádala country-folkový festival Příbramský huntík.
Literárně tvořit začala v roce 1995 na popud Mileny Hübschmannové, publikovala časopisecky ve sborníku Romano džaniben, v Respektu, Plavu, Literárních novinách. V roce 2006 získala Literární cenu Mileny Hübschmannové, udílenou organizací ROMEA romsky píšícím autorům, a to za povídku Bachtalo ďives/ Šťastný den. Její próza byla zařazena do Čalo voďi / Sytá duše, antologie děl romských prozaiků žijících v ČR, do povídkového souboru Moji milí (Kher 2013), Ve Sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno (Knihovna Václava Havla 2014) vyšla její novela Má inkoustová léta, která byla vydána v německém souboru Kurzgeschichten und Gedigte aus Ungarn, Tschechien und der Slovwakei (2015) a také přeložena do angličtiny a vydána v USA. V roce 2018 byla její povídka Když s námi komunikují neživé bytosti zařazena do sbírky romských autorů o duchách zemřelých O mulo! (Kher, 2018) a povídka Savi goďi chudňom la phura datar / Moudrost mojí babičky vyšla jako součást sbírky Všude samá krása (Kher, 2021).
